Otázky a odpovědi

PUBLIKOVÁNO v časopise Včelařství ročník 1999 - 2003

Jindřich Boháč

Vše, co se týká
provozního prostředku - úlu

1. Proč nástavkový úl?

My dnes víme, že v kterémkoli dostatečně prostorném úlu, ať je to zadovák, ležan či nástavkový úl, můžeme získat stejné
výtěžky medu. Rozdíl je však v pracnosti na 1 kg medu, tedy v nákladovosti.
Nástavkový včelař může chovat mnohem více včelstev jednoduchým způsobem a méně
nákladným kočováním. Nástavkový úl je také jednodušší, výrobně lacinější, vhodný též k samovýrobě.

2. Který nástavkový úl zvolit?

Naše současné nástavkové úly jsou ještě z části poznamenány minulostí vývoje středoevropského a našeho způsobu včelaření.
Zdá se, že vzhledem k nutnosti snížení nákladů ve včelařství zvítězí v budoucnu i v Evropě jednoduchý úl Langstroth, v originál provedení se svými třemi
technologiemi na jednom půdorysu dna. Úl s vyššími (středně vysokými) nástavky s plodištěm ze dvou nástavků a úl nízkonástavkový s plodištěm ze třech NN, bez použití mřížky, je více vhodný pro větší včelaře, protože při vytáčení zůstane
mnoho medu ve velkém plodišti. Malý včelař dá přednost úlu, který vytlačí
všechen med do medníkových nástavků, tedy variantě úlu Dadantova, jímž je úl
JUMBO. Vysoké plásty v jednom plodištním nástavku a nízké nástavky pro med.

3. Jaká bude úlová stěna nástavku?

Změnou chovné technologie, tj. zazimováním snůškových včelstev, stačí všude na světě jednoduchá úlová stěna ze dřeva síly
20 - 25 mm. V USA k tomu dospěli obšírným výzkumem amerického ministerstva
zemědělství již po roce 1932. Ve střední Evropě to potvrdili od šedesátých let
zejména němečtí včelaři z povolání a některé výzkumné ústavy, což se také projevilo
u výrobců úlů. Dle jejich sdělení je u nás větší zimní spotřeba asi o 1 kg
vyvážena časnějším rozvojem včelstva.

4. Proč medníkový prostor z nízkých nástavků?

Nízkými nástavky, které měl původně jen Dadantův úl (polonástavky), se dnes těží med skoro ve všech úlových systémech.
Výhody jsou zejména: nízká hmotnost nástavků s medem, dokonale zavíčkovaný tedy
zralý, zejména květový med s nízkým obsahem vody, získávání druhových medů,
možnost vyfukování včel, případně vytáčení celých nástavků, možnost
nástavkového včelaření žen a také v pokročilejším věku. Větší počet rámků
vyžaduje radiální (hvězdicový) medomet a je vyvážen možností nedrátkování
rámků.

5. Co má vliv na cenu úlu?

Vedle jednoduchosti konstrukce a ceny
materiálu, je to především způsob výroby. Dnešní roztříštěnost úlové otázky a
rámkových měr v malých státech poskytuje možnost pouze řemeslné, malosériové
výroby. Proto ceny úlů stoupají. Jedině sjednocení názorů na jeden
"Evropský úl", po vzoru USA, možnost kooperace, výroby na jednoúčelových
strojích a tím podstatně nižší ceny, dává naději nižších nákladů ve včelařství
v evropských státech. Druhá možnost je vlastní výroba, kterou takovýto
jednoduchý úl umožňuje.

6. Jaký rámek do nástavkového úlu?

Přebírání rámků ze zadem přístupných úlů
je v zásadě špatné. Stejně široké loučky kolem plástu mnohdy brání dostavění
plástů ke spodní loučce čímž se zvětšuje včelí mezera mezi nástavky. Vzorem je
rámek z dnešního Langstrothova úlu i se svými rozměry jednotlivých louček,
který měl v nástavkovém úlu 120-letý vývoj. 19 mm silná a 27 mm široká horní
nosná loučka zamezuje prostavění mezi nástavky nad sebou, což ulehčuje manipulaci s nástavky. Spodní loučka je rovněž 19 mm
široká. Včelí mezera 8±2 mm musí být v úle všude dodržena.

7. Je možno mít jeden úl a tři technologie?

Pro nástavkový úl je důležitý jednotný
půdorys nástavku, který je dán délkou rámku a jejich počtem v nástavku. Výšky
rámku nám pak udávají různé způsoby včelaření. Včelaření s vyššími (středně
vysokými) nástavky, nízkonástavkové a kombinovaný Dadantův způsob. Ve světě je
to Langstroth, Farrarův nízkonástavkový typ a úl Jumbo, což je Dadantův úl na
půdorysu Langstrotha.

8. Dřevo nebo polystyrén?

Středoevropské včelařství, zatížené
tradicí "teplodržných" úlů, dalo na trh nástavkové úly z pěnového
polystyrénu a také polyuretanu. Vedle tepelné izolace, která má své výhody i
nevýhody, mají tyto nástavky malou hmotnost. Malý včelař si může vybrat,
chce-li uspokojit své přesvědčení, musí si však uvědomit, že plastická hmota je
neprůdušná a tak úl musí být specielně odvětraný, aby vlhkost mohla ven. Velký
včelař touto cestou jistě nepůjde. Jednak proto, že ví co včely potřebují a
jednak pro nevýhody pěnového polystyrénu: malá životnost, snadné poškození
mechanicky, živočichy nebo teplem a dosud vyšší cena, což vše má vliv na
nákladovost. Cesta k biomedu pak hlásá jednoznačně návrat ke dřevu.

9. Mateří mřížka nebo ztluštělé plásty?

Matka před dosažením plodového maxima, má silnou tendenci plodovat vzhůru. To využíváme při rozvoji v záměně (rotaci)
nástavků a stavbou mezistěn nad plodištěm. U vícenástavkových úlů nedochází tak
k striktnímu oddělení plodu a medu v nástavcích pro vytáčení a v některých
vícenástavkových typech zůstává případně hodně medu ve velkých plodištích. Tato
situace je mnohem tíživější u vyšších nástavků než u nízkých a smíšeného
provozu vysokého a nízkých nástavků, kde plod bude rychleji vytlačen medem. Zde
můžeme také ze stejných důvodů použít ztluštělých plástů (35 - 40 mm) pro med,
kde matka většinou neklade. Při intenzivním způsobu mřížku vkládáme pokud možno
až po dosažení plodového maxima (s ohledem na sílu k zazimování) a nejméně 21
dní před vytáčením. Zisk medu musí vyvážit zvýšenou pracnost a hlídání zásob
pro odchov zimních včel. Při rozvoji působí mřížka v úle vždy jako rušivý
faktor. Jinak využíváme mřížku při chovu matek a dvoumatečném způsobu.

10. Jak upevňovat mezistěnu v nástavkovém rámku?

Plást v nástavkovém úlu musí být vystavěn od horní až ke spodní loučce, aby mezera mezi plásty nad sebou opět odpovídala
včelí mezeře, t. j. 8±2 mm a nebyla větší. Jsou dva způsoby u našich
dosavadních rámků. Mezistěna musí být připevněna až ke spodní loučce, nahoře
může být mezera až 1 cm. Tam se zavěsí na vodorovně napnutý drátek. V dalším
případě může mezistěna viset vedle spodní loučky, která je umístěna mimo střed.
Langstrothovy a podle nich dnes modifikované evropské rámky mají při vodorovném
drátkování nahoře i dole drážku širokou 4 mm, která dovoluje dilataci
mezistěny. V zámoří se dnes většinou používají vnitřně vyztužené mezistěny,
které nepotřebují drátkování a nebortí se. Dokonale vystavěné plástové dílo, v
prostoru nad plodištěm, je předpokladem úspěchu. Tvorbě spojovacích voskových
můstků pak zabraňuje 19 mm silná a 27 mm široká horní nosná loučka vynalezená
J. B. Halem v USA před 90 léty.

11. Kolik rámků v nástavku?

Plodištní nástavek by měl mít teoreticky
minimálně 9 plástů. Vychází to z úvahy, že max. zjišťované plodové hnízdo má
průměr 30 cm. Výjimkou je Dadantův úl, kde tendence včelstva plodovat vzhůru je
potlačena dostatečným počtem vysokých plástů v plodišti a polonástavky, na
kterých v takovémto případě matka nerada klade. Průměr 30 cm vyžaduje vyžaduje
7 plástů pro plod + 2 krycí, tedy minimálně 9 plástů v nástavku. To vychází,
při úvaze rekordních 3.000 vajíček za den, u 1 nástavku typu Dadant, Jumbo,
příp. Čechoslovák a plodišť nízkonástavkových úlů složených ze 2 NN. U všech
ostatních nástavků se plodiště protahuje směrem vzhůru ve tvaru vajíčka do 2N
či více neomezených, nízkých nástavků. Počet plodových rámků v 1 nástavku, délka rámku a počet nástavků
mohou omezovat zásoby v plodišti nebo mají vliv na med k vytáčení.

12. Co je to včelí mezera?

Včelí mezera (bee space) neboli odstup
rámků od vnějších stěn úlu a mezi sebou, kterou včely nezastavují, činí 8±2 mm.
Její poznání se připisuje Američanovi Lorenzo Langstrothovi (1810 - 1895). Tato
mezera musí být přísně dodržena při konstrukci nástavků, rámků a úlů, vzhledem
k manipulaci se včelstvem.

13. Jaké míry rámků do nástavkových úlů?

Pro maximum plodování včelstva není
rozhodující rámková míra, ale celková plocha plástů a dodržení včelí mezery
mezi plásty. Přesto jsou tu některá hlediska z pohledu včel, včelaře a také
nákladovosti. Vnější rámková délka, za předpokladu použití dřevěného,
tenkostěnného úlu, by měla být delší než 40 cm. Nevhodné jsou tedy naše délky
37 a 39 cm. Nejrozšířenější Langstrothova délka převodem z palcové míry je 44,8
cm. Rámková výška u plodištních nástavků určuje způsob nástavkového včelaření.
Světově známé jsou výšky rámků:

Dadant, Jumbo 285 mm (plodiště)

Langstroth 232 mm ( plod i med)

Nízký nástavek 159 nebo 185 mm (plod i
med)

Polonástavek 137 mm (med a krmidlo)

Výška rámku není pro konstrukci úlu tak
důležitá jako délka a počet rámků v nástavku, které spolu se včelí mezerou
určují jednotný půdorys úlu (465 x 375 = vnitřní rozměr úlu Langstroth).

14. Proč vysoké dno?

Vysoké dno je středoevropský vynález, z
mnoha důvodů se osvědčilo, ale není podmínkou. Zajišťuje bezproblémové
kočování, létavky zde nacházejí příznivý prostor, umožňuje krmení také spodem,
sběr pylu v krytém pylochytu, diagnostický odběr měli (zejména tzv. Varroadno)
a léčení. Kontrola je možná v kterékoli době. Včely ve vysokém podmetu nás při
rozvoji upozorňují, že je potřeba přidat další nástavek. Výška podmetu 8 až 10
cm umožňuje vybavení zasíťovaným dnem, zásuvkou k odběru měli nebo jen
podložkou, pylochytem, případně krmidlem zvláště při dvoumatečném zazimování.
Nemá-li dno stavební uzávěru uspokojuje zde včelstvo stavební pud.

15. Co je to stavební uzávěra?

Dřevěná mřížka z latěk umístěná pod rámky
na vysokém dně, která zamezuje příčnému stavění divočiny na spodních loučkách
rámků. Bez odstranění se tak stává rámek, resp. nástavek, s touto divočinou
nepohyblivý. Někteří včelaři ji nepoužívají a získávají zde vosk, který musí
být po sezóně mechanicky odstraněn. Dílo v podmetu zamezuje zamedování
plodiště. Na trubčině se zde drží matka. Trubčina zde může být dále pastí na
snižování počtu roztočů ve včelstvu.

16. Jaká délka rámku pro jednoduchý dřevěný nástavek?

Čím kratší rámková délka, tím méně vhodná
pro neizolovaný nástavek. Za minimum délky se považuje 40 cm. Délky 42 až 45
mají , vzhledem k plodovému hnízdu a zimnímu hroznu dostatečnou plástovou
izolační zónu od stěny úlu. Proto kratší délky rámků 39 a 37 cm nedávají v
nástavcích bez izolace vždy přesvědčivé výsledky. V USA měl nástavkový úl vždy
Langstrothovu délku 44,8 cm a nám ve střední Evropě to chvíli trvalo, než jsme
pochopili, že každá naše míra není pro nástavkový úl vhodná. Izolační hodnota v
teplotních číslech je pro dřevo 0,15, pro plást s medem 0,3, pro vzduch 0,02 a
pro vzduchem naplněný plásty 0,05 - tedy 3x lepší než dřevo.

17. Má vysoký rámek také nevýhody?

Vysoký rámek 27 - 30 cm je používán v
Dadantových systémech nástavkových úlů v plodišti. Je na něm kompaktnější
plodové hnízdo, které vede v 1. rozvojové fázi a lepší uspořádání zásob. Dochází obyčejně
k dřívějšímu maximu populace a také rozmnožení roztoče Varroa. Posunutí maxima
do letní snůšky je u tohoto systému komplikovanější. Nevýhodou takovéhoto
plodiště je práce s jednotlivými plásty, které jsou těžké a zdlouhavá výměna
plástového díla. Chov matek a výměna matek je komplikovanější jakož i
dvoumatkový způsob. Vše vyžaduje více pomůcek. V USA je tento způsob zastoupen
maximálně deseti procenty a ani firma Dadant jej nemá už ve svém výrobním
programu.

18. Používat mateří mřížku?

Přestože mateří mřížka působí v úlu pro včely rušivě, je v mnoha případech její použití pro včelaře výhodné. Pouze u
nízkých nástavků jsou ztráty zaplodováním medných plástů malé, takže je možné
pracovat i bez mřížky. Mřížka by měla být drátěná a vsazená do rámu, který
zaručuje dodržení včelí mezery 8±2 mm mezi mřížkou a horními i dolními loučkami
rámků. Dráty musí být podélně se směrem rámků. Do letního slunovratu by mřížka
neměla být níže než na dvou středně vysokých nástavcích, 3 nízkých, případně
jednom vysokém u Dadantova systému. Mřížku používáme také do slunovratu při
chovu matek při matce. Umožňuje nám sklízení medu výlučně z panenských plástů a
získávání druhových medů.

19. Čemu mateří mřížka zabraňuje?

Při špatném počasí během snůšky stahuje se včelstvo v úlu nahoru, kde je tepleji. Zde zaploduje plástové jádro
rozšiřovacího nástavku pro med. Když pak nastane snůška, nemůže ihned tento
plod opustit, ploduje více do šíře, místo aby plod byl zatlačen dolů. Včelař má
dojem, že včelstvo je zralé pro přidání nástavku, ale ve spodních nástavcích
není většinou žádný plod. Je-li v úlu mřížka matka nemůže do vrchních nástavků
přejít.

20. Jak se používají včelí výkluzy?

K odstranění včel z medníkových nástavků
můžeme dnes použít také výkluzy (Porter 1891). V obchodě jsou k dostání
labyrintové výkluzy Lega z plastické hmoty. K jejich použití je potřebné
vnitřní víko nebo jiná přepážka o vnějším půdorysu nástavku. Výkluz nebo lépe
dva jsou umístěny v kruhovém otvoru přepážky, která se vkládá mezi medníkový
nástavek a plodiště. V plástech s medem nesmí být plod. Použití výkluzů
vyžaduje dvě návštěvy včelnice. Vkládání výkluzů a druhý den odběr nástavků s
medem. Při chladném počasí může neohřívaný med včelami činit potíže při
vytáčení a musí být dodatečně předehřát.

21. Co je to mezidno?

Mezidno je přepážka vkládaná mezi nástavky, která umožňuje rozdělení včelstva kupř. při chovu matek, tvorbě
oddělků, přezimování oddělků nad včelstvem a pod. v jednom úle. Je to dřevěný
rám o vnějších rozměrech nástavku, který vytváří správnou včelí mezeru mezi vrchními
a spodními loučkami rámků. Přepážka, neboli výplň rámu, může být buď z tenkých
prkének, tvrzeného dřeva nebo sololitu., který musí být ale dokonale
impregnován, aby odolával úlové vlhkosti. V mezidně může být okénko z
včelotěsné, dvojité kovové síťoviny minimálně pozinkované.

22. Co je to kočovné síto?

Jak název říká, je to vzdušná uzávěra včelstva používaná při převozu včelstev. Dřevěný rám o vnějším rozměru nástavku
s jednou vnitřní vyztužovací příčkou, je potažen včelotěsnou síťovinou. Ta může
být z plastické hmoty nebo kovová, pokud možno alespoň pozinkovaná. Rám se
pokládá při kočování, po odstranění víka a případně krycí folie, na vrchní
nástavek plodiště. Medníkové nástavky se přidávají až na kočovném stanovišti.
Toto kočovné síto nám může posloužit i při tvorbě oddělků a uložení plástů v
nástavkových komínech.

23. K čemu slouží vnitřní víko?

U nás je ještě zvykem
dávat na vrchní nástavek folii a na ní uteplívku. To vše dávno nahrazuje silně
izolované vnější víko a vnitřní víko. Je to rám o vnějším půdorysu nástavku,
vyplněný deskou z tvrzeného dřeva nebo silně impregnovaného sololitu a pod.
Vnitřní víko má 1 nebo 2 otvory pro výkluz Lega. Tento otvor se nechá zakrýt
krytem nebo síťovinou, případně mateří mřížkou při chovu matek, takže může
posloužit i jako mezidno. Na tomto víku je možno provádět přemosťovací krmení
mezi snůškami. K tomuto účelu bylo dále vyvinuto vysoké vnitřní víko, kde
postranní rám byl zvýšen z 20 na 50 mm. Na takovémto víku je možno zkrmovat
větší porce baleného krmného těsta.

24. Jaký vliv má vysoký a nízký rámek na vývoj včelstva?

Vysoké rámky vyhovují vzestupné tendenci
plodování a proto na počátku plodové hnízdo na něm roste rychleji. To může v
teplejších oblastech ovlivnit výnos z časné snůšky, ale také rychlejší rozvoj
roztoče Varroa destruktor. Zde velmi záleží na startovním počtu přezimovaných
roztočů.. Nízké rámky v plodišti jsou tedy na počátku vývoje, v očích včelařů
určitým nedostatkem, který s pokračujícím vývojem ztrácí na účinnosti. V
nízkonástavkovém provozu vyrovná prvá záměna horních nástavků, po odkvětu jívy,
tento nedostatek a plodování nabývá na rychlosti.Podle Bretschka za vznik rojové nálady je
zodpovědný pouze stav plodového hnízda. Třídílné, nízkonástavkové plodové
hnízdo zajišťuje optimální rotaci plodového hnízda a zamezuje tím napětím ve
včelstvu. Tato prevence a zábrana rojení má neméně podstatný vliv na výnos
včelstva.

25. Jaký je vliv tepelné izolace stěny nástavku?

Izolační schopnost stěny nástavku působí v obou směrech. Zabraňuje proniknutí tepla nebo zimy ven i dovnitř, respektive
zpomaluje vyrovnání rozdílů. Redukce teplotního rozdílu způsobuje snížené
nároků na energii. Čím je však delší a mrazivější zima o to vitálnější včelstvo
jde k rozvoji. Včelstvům nesmíme, naším lidským myšlením, ulehčovat
přezimování. Neobsednuté prostory plodujícího včelstva
v nástavkovém úlu nebudou přes den ohřáté sluncem, zvyšují nárok na energii
včelstva, který je kompenzován menším plodováním. Širokoprostorově držená
včelstva v izolovaných nástavkových úlech mají proto, ve srovnání s
neizolovanými, na počátku vývoje méně plodu. Zužování plodujících včelstev v zadem
přístupných úlech má proto naopak velký význam. Obecně působí izolace jen při
velmi přísném zúžení (jako oblek). Tak byl koncipován kupř. Brennerův
nástavkový úl (1968), nověji také způsob včelaření ing. Smělého. V nástavkovém
včelařství se nepoužívá, pro pracnost, zúžený nebo omezený prostor.

26. Kdy se objevily prvé nástavkové úly v Evropě?

Bylo to již v 17. století. Pohyblivost ve vrstvách není tedy žádný vynález minulého století. Již tenkráte sestávaly ze 4
až sedmi nástavků, v podstatě nízkých. Vedle německého faráře Christa (1779) a
10 roků po něm zveřejnění našeho Jániše, byli to také již dříve Francouzi
Palteau a Carne du Blagny. Nástavek Palteaua, který byl příkladem velkého počtu
dalších vynálezců úlů, měl půdorys asi 30 x 30 cm a byl 8 cm vysoký. Nástavek
Christa, Jánschy a našeho Jániše měl podobný půdorys. Christovy nástavky byly
11 cm vysoké a Jánišovy 15 cm. Všechny byly na pevnou, nerozběrnou stavbu a
oddělování nástavků se dělo proříznutím drátem nebo strunou. Ve střední Evropě
byly potlačeny stojany, zadem přístupnými, vybavenými rámky podle Berlepsche.
Nástavky s rozběrným dílem s rámky se k nám dostaly až mnohem později
(Langstroth 1853) s úly tzv. Amerikány. (Již v roce 1885si Američané Heddon a
Danzenbaker dali patentovat nízkonástavkový úl s výškou rámku 13 - 18,5 cm.)

27. Jak se vystavují nástavková včelstva?

Nástavkový úl není úlem včelínovým. Německy mluvící země ke včelínu dospěly spolu se zadem přístupným úlem.
Nástavkový úl, jehož moderní kořeny pocházejí z USA, byl vždy úlem pro volné
vystavení (včelnice) a velkorysé kočování. Oproti střední Evropě, již jen toto
snižuje náklady na včelaření. U nás bylo vždy zvykem, také vzhledem k prostoru
přídomních zahrádek, včelstva vystavovat v řadě, těsně vedle sebe, případně nad
sebou. Se zalétáváním se včelař vyrovnával barevným označením úlů. Z hlediska
manipulace s nástavky a celými úly vyžaduje včelnice více prostoru. Pokud musí
být nástavkové úly v řadě, je mezi jednotlivými úly nutná mezera alespoň 15 až
20 cm. Lépe je však vystavit úly ve skupinách po 2 až 4, případně s výlety na
všechny 4 světové strany (br. Adam). Rovněž různé podstavce nejsou nutné,
obzvláště na kočovném stanovišti. Pod úlem stačí pouze náletový podstavec a úly
se staví přímo na zem, tak jako všude na světě. Není nutno se bát ani zasněžení
v zimě.

28. Co rozumíme pod pojmem kompatibilní úl?

Kompatibilní (přizpůsobené - slučitelné) nástavky umožňují dnes přechod od národních rámkových měr ke světové
Langstrothově délce rámku, což je předpoklad snížení úlových sortimentů také v
Evropě. Je to předpoklad také laciné tovární výroby včelařských potřeb v EU. Nástavky se doplňují na délku laťkami, které
slouží jednak pro uchopení při manipulaci a jednak tvoří shodný vnější půdorys
Langstrothova nástavku, t. j. 515 x 425 mm, při tloušťce dřeva 25 mm. Prvý
kompatibilní úl, dnes již vyráběný, je na délku rámku Zander 420 mm (K. Kiess:
Bauanleitung für das Zander-Magazin, kompatibles System - je v knihovně ČSV).
Všechny ostatní díly úlu jsou shodné z úlu Langstrothova. Prakticky lze vyrobit
přechodné nástavky na všechny u nás používané délky rámků. Délce 435 mm
(Dadant-Blatt) chybí jen 14 mm. U délky 390 (Adamec) musí být vykompenzována
kratší izolační zóna silnější přední a zadní stěnou nástavku. Při jejich
tloušťce alespoň 30 mm, budou přídavné laťky tloušťky 25 mm. Rámková délka 370
mm znamená 13 rámků v nástavku na teplou stavbu atd. Výška rámku a nástavků se
dá dodatečně snadněji upravit, protože nemá vliv na půdorys. Určuje pouze
technologii chovu.

29. Co má vliv na nákladovost včelařství?

Jsou dvě hlavní položky, které vedle snůškového stanoviště ovlivňují náklady na 1 kg získaného medu. Za prvé jednoduchá
provozní metoda oproštěná od zbytečností a za druhé cena provozního prostředku,t. j. úlu, který tuto metodu umožňuje.

30. Co je to maximum populace a plodování?

Maximum plodování (množství plodu) se zpravidla dosahuje v týdnu kolem 21. 6. (letní slunovrat). Letní populační
maximum, či max. síla včelstva, se potom dosahuje asi za 2 až 3 týdny a mění se
poměr mezi celkovým počtem včel a rozsahem plodu. Optimální sběrací motivace
včelstva je pak v období 4 týdnů před dosažením maxima populace, kdy by
včelstvo mělo být ve snůšce. To je klasický případ využívání jedné, hlavní
letní snůšky na stabilním stanovišti. Maximum populace připravuje zimní
generaci včel a má vliv na zazimovanou sílu včelstva, pokud včelař včelstvo
neomezí prostorem nebo odebráním zásob.

31. Jak krmit nástavková včelstva?

Předpokladem silného zazimování jsou 2N, 3- 4 NN nebo 1N + 1NN u Dadantových typů (Jumbo). Zimní zásoby je možno dodat
ihned po vytočení v množství 23 plus mínus kg. Počátek krmení max. do 3 dnů.
Pylové zásoby se přeloží ze spodního nástavku a z okrajů a ihned zakrmí dávkami
3 až 12 kg najednou. Použijeme také uschovaných pylových plástů z jarních
přebytků. Nedojde ke stresu a využijeme ještě letních včel. Zimní včely se
budou moci zdárně vyvíjet bez omezení jako u člověkem neovlivněného včelstva. Při delší přestávce po jarní snůšce, je
nutno naši kraňku také dodatečně pokrmovat, nejlépe kaší 1:5, aby se zamezilo
přestávce v plodování a dosáhlo velkého maxima.

32. Jakým způsobem využívat jarní snůšku?

Dobře využitá jarní snůška, pokud to
počasí dovolí, může být jedině silným přezimovaným včelstvem a jeho létavkami.
Včelstvo na počátku jarní snůšky teprve vyrovnává svoji zazimovanou sílu. To
platí mnohem více pro studenější oblasti než pro teplejší. K této snůšce patří
již ovocné stromy a keře, pampeliška, javor a v teplejších oblastech řepka.
Slabá včelstva proto připojujeme k silným. Toto se uplatňuje také u přidávání
matek s přezimovanými oddělky na jaře, což je vlastně dvoumatečný způsob nebo
zpětné spojování. Výtěžky z této snůšky jsou pak v našich podmínkách minimálně
o polovinu vyšší než u dobrých včelstev jednomatečných.

33. Proč je podněcování minulostí?

Dlouholetá hypotéza o podněcování u středoevropských včelařů dostala první ránu výzkumem v roce 81 až 87 ve
švýcarském Liebefeldu a výzkum doplnili v roce 92 v německém Hohenheimu.
Podletní a jarní podněcování, včetně pylových past, nepřineslo onen dlouho
vysněný účinek. Včelstvo má svůj genetický program, který si nedá narušit!
Podněcování ve srovnání s kontrolními včelstvy nemá průkazný ekonomický zisk.
Po 60 létech jsme se vrátili k Demuthovi a jeho jednoduché komoře s krmivem
jako recept pro silná včelstva, Poslední výzkumy Dr. Liebiga v Hohenheimu
"Program 100 včelstev" potvrdily, že pro jarní rozvoj je rozhodující
výchozí přezimovaná síla včelstev, což Dr.Farrar již v šedesátých létech
vyjádřil výrokem: Není důležité JAK a KDE nýbrž JAKÁ VČELSTVA, v kapitole o
zimování (Grout-Ruttner "Beute und Biene).

34. Jakou zimní spotřebu mají silná zimní včelstva?

Celkovou zimní spotřebu za období od nakrmení do nové snůšky koncem dubna nebo až v květnu, je nutno rozdělit na dva
úseky. Včelstvo v bezplodém stavu, t. j. asi říjen až ledem a ten zbytek, kdy
včelstvo ještě nebo už ploduje. Část dodaných zásob, kolem 4 kg, může včelstvo
proplodovat ještě v červenci až říjnu. Spotřeba neplodujícího včelstva je malá,
max. 7 kg u silného včelstva. Do konce zimy (21. 3.) konkrétně 8 - 12 kg, po
teplém únoru více. Spotřeba v časném jaru je odvislá od počasí a stanoviště a
může být vyšší než předešlá zimní spotřeba (Liebig 93). 23 kg zásob nutno tedy
pokládat u kraňky za průměrné nakrmení vyhovující praxi. Zbytek zásob v
plodišti pak také ovlivňuje med, který se nedostane do nástavků pro med.

35. Kde otevírat očka během sezóny?

Očko, kruhové pomocné česno v každém nástavku, usnadňuje zimní odvod vody a přívod kyslíku, který se nemůže ucpat ni
zasypat sněhem a zamrznout. Očko ale také usnadňuje chov matek v oddělcích,
spojování včelstev, dvomatečné způsoby chovu, případně léčení včelstev. V zimě
tedy otevíráme očko v nejhořejším nástavku po nakrmení. V časném jaru posuneme
otevřená očka do nižších nástavků s plodem. Včely si v případě nutnosti očka
sami uzavírají. U medníkových nástavků očka zavíráme, aby nám sem včelstvo
zbytečně nenosilo pyl. V zimě chráníme otevřená očka před vynalézavostí
sýkorek.

36. Proč včelstva zmlazovat?

Rojení je přirozený ozdravovací způsob včelstva spojený s výměnou matky a také voskového díla. Včelař rojení omezuje,
protože jej ochuzuje o medný výtěžek. Děláme-li to formou oddělků, můžeme
zpětným spojováním v červenci až září, případně až na jaře, tento prohřešek
napravit. Kvantita mateří látky (feromonu) vylučované matkou určuje stáří
včelstva. Ve včelstvu až na vyjímky by neměly být matky starší 2 let. Matky
nulového stáří, přidané před snůškou, podaly vždy větší výkony ve snůšce.
Produkce feromonu stimuluje aktivitu včelstva.

37. Jak využívat jarní a letní snůšku?

Dosažením maxima populace ztrácí kraňské včelstvo svůj optimální sběrací pud. U velmi silných, přezimovaných včelstev
(2,5 - 3 kg), s kterými nástavkový včelař využívá jarní snůšku, dochází k
vývojovému maximu před letní snůškou. Proto na konci jarní snůšky tvoříme nad
nebo mimo včelstva oddělky plodu a včel, které jsou zároveň protirojovým
zásahem (zeslabování). U produkčního včelstva dojde k doplnění plodu a vývojové
maximum se posune o 3 - 4 týdny. Sběrací motivace se udrží do letní snůšky.
Toto je důležité zejména pro kočovníka a včelaře se dvěmi snůškami na stabilním
stanovišti.

38. Jak tvoříme oddělky v nástavku?

Do nástavku dáme nejméně 2, ale max. 4 plodové plásty s převážně zavíčkovaným plodem do středu
nástavku. Plásty předáváme obsednuté včelami, ale bez matky ! Tvoříme-li
oddělek nad mateřským včelstvem, je možno plásty zbavit včel. Pod oddělek
přijde mřížka a včely přejdou k plodu sami. Nástavek vybavíme zásobami (pyl +
med) a zbytek po krajích soušemi, příp. mezistěnami ve snůšce. Na okraj přijde
rámkové krmítko, ale vždy až po odpojení od včelstva. Přidáváme-li hotovou
matku, druhý den nahradíme mřížku mezidnem. Provádíme-li chov v oddělku,
probíhá vše až do líhnutí matek nad mřížkou při matce. Oddělky mimo včelstvo
musí dostat též vodu nastříkanou do souší.

39. Co je to odsavač?

Odsavač používáme při tvorbě oddělků v nástavkových úlech, abychom nemuseli vyhledávat matku. Nástavek s oklepanými
nebo smetenými včelami přijde přes mateří mřížku nad včelstvo. Výhoda je v tom,
že jedno nebo více včelstev může dodat plod a odsátí (zeslabení) včel může být
z libovolného jiného včelstva.

40. Co je to integrovaný chov matek?

Spojíme-li nástavkovou metodu a zábranu rojení tvorbou oddělků s celkovým odchovem nových matek v těchto oddělcích,
mluvíme o integrovaném (spojeném) chovu matek. Oddělky tvoříme pomocí odsavačů
na nástavkové míře rámků. Do odděleného plodu nad mřížkou vložíme druhý den 3-4
přelarvené misky. Každé včelstvo si může vychovat svoji matku nejlépe z
inseminovaného materiálu. Přijaté misky hned druhý den rozdělíme nebo doplníme.
Před líhnutím matek zaměníme mřížku za mezidno. Matka se v oddělku oplodní a s
oddělkem se také přidává. Nadbytek oddělků a mladých matek je rezervou
včelařského provozu v každém čase.

41. Co je to přeleták?

Přeleták používáme v nástavkové technologii k drastickému zamezení rojení. Včelstvo s rojovou náladou
(zakladené mateří misky) se přemístěním úlu nebo nástavků nechá zeslabit
přelétnutím zalétaných létavek do slabého včelstva, oddělku nebo jen nástavku s
částí nejmladšího plodu. Posílené slabé včelstvo, s malým rozsahem plodu, může
ve snůšce přinést nadprůměrný výnos. Přeleták provedený pouze na plod si
vychová sám matku. Zeslabené včelstvo ztratí rojovou náladu a většinou samo
zničí matečníky. Záměnou slabých včelstev za silné lze vyrovnávat sílu
jednotlivých včelstev vzhledem k jednotné obsluze.

42. Jak včelařit dvoumatečně?

Včelařit se dvěma matkami v jednom úle lze u nás převážně provádět jen přezimováním oddělku s mladou matkou v nástavku na
mezidně nad produkčním včelstvem. Na jaře po proletu vyměníme mezidno za mateří
mřížku. Jde v podstatě o výměnu matky zpětným spojováním až na jaře. V úle při
rozvoji plodují dvě matky minimálně do slunovratu, pokud včelař nezasáhne. Na
jaře máme stále ještě rezervní matky, dostatek plodu pro další oddělky a
létavky přinesou v našich podmínkách nejméně 2x tolik než jednomatečné, dobré
včelstvo. Spotřeba zimních zásob je o 1/3 více.

43. Kolik nástavků pro med?

Moderní produkční chov včel předpokládá pro plodiště 2 nástavky Langstroth a podobné, 3-4 nízké nástavky v = 16 - 18 cm
nebo 1 vysoký nástavek s deseti až 12 plásty v = 27 - 30 cm. Dadantovy typy,
kupř. úl Jumbo, se zimují s nasazeným jedním nízkým nástavkem, který tvoří
komoru pro zásoby. Na plodištní nástavky přijdou pak nástavky pro med. U typu
Langstroth a podobných se pak úl skládá v našich podmínkách ze 2N + 1-2N nebo
3NN pro med. Dvoumatková včelstva u nás dosahují výšky kupř. 8NN. Kdo si je
nevyrobí sám dnes těžko dostane i zaplatí.

44. Jak tvořit silná nástavková včelstva k přezimování?

Včelstvo se rozvíjí podle geneticky dané populační křivky a maximum plodu má, v naší oblasti, kolem
letního slunovratu, t. j. 21. 6. V tom je také klíč k silným zimním včelstvům
neboť přibližně polovina této síly jde do zimy. Včelstvo, které nevytvoří velké
maximum nutno posílit oddělkem se současnou výměnou matky. Stará matka se
nevyhledává a oddělek se spojí přes noviny, většinou vždy za dva roky. V
rozvoji velkého maxima nesmí v měsících dubnu až červnu bránit malý prostor či
mřížka a nedostatek zásob, resp. také příliv potravy z jarních snůšek (nektar a
pyl). Pro nástavkové úly jsou vhodné matky šlechtěné pro tyto velké úly u
rakouského chovatele Singra.

45. Jak zvýšit počet zimních včel?

Kontrolními pokusy ve Švýcarsku a Německu v létech 1978 - 1992 bylo potvrzeno, že cesta podněcování nikam nevede. Mimo
velkého maxima zbývá pouze ještě jenom jedna cesta. Takzvané mezioddělky,
vytvořené za účelem odčerpávání v měsíci květnu až červnu k prevenci rojení a
prodloužení sběrací motivace u silných včelstev, vytvoří k přezimování zhruba 6
až 10 tisíc zimních, dlouhověkých včel s mladou matkou. Provedeme-li spojení
oddělku při krmení, zvětšíme tím počet zimních včel produkčního včelstva a
zároveň včelstvo zmladíme matkou nulového stáří. Tento způsob šetří část zásob,
které jsou potřeba pro přezimování oddělku.

46. Jaký má vliv bezmatečnost na výtěžek medu?

Dříve doporučované rady opět nemají platnost. My dnes víme, že bazmatečnost před maximem vývoje (kolem 21. 6.) má
silně negativní vliv na sběrací motivaci včelstva. Po tomto vrcholu to již
neplatí. Sociální struktura rojovou náladou ovlivněného včelstva vede k
pasivitě a často je sběrací činnost úplně zastavena.

47. Co je to mezioddělek?

Mezioddělek je vtvořen dělením produkčního včelstva a zůstává s ním spojen průdušnou, dvojitou síťovinou tak, aby se
včelstva vzájemně nekrmila. Dělení včelstva, jak se vlastně v zámoří tvorba
oddělků nazývá, se děje buď odejmutím celého nástavku (nebo NN) s plodem nebo
vyjímáním a převěšováním jednotlivých plástů se zavíčkovaným plodem, případně
pomocí odsavače. Matka nebo matečník se opět buď přidává nebo v mezioddělku
vychovává, viz oddělky. Mezioddělky se buď spojí k výměně matek dle potřeby
během celého roku až do krmení nebo se přezimují nad včelstvy a jarní výměnu
provádíme dvoumatkovým způsobem.

48. Jak velké může být plodové hnízdo?

Maximální velikost plodového hnízda resp. plodového tělesa (množství zakladených buněk) záleží na výkonnosti kladení
matky v měsících květnu až červenci. Ojediněle mohou kraňské matky, za dobrých
podmínek, dle výzkumů dosáhnout výkonů až 3.000 vajíček za den. To je za 21 dní
63.000 buněk, které jsou potřeba než se prvé zakladené buňky opět uvolní. Dle
výpočtů je to u míry 39 x 24 cm - 11,4 plástů, 42 x 27,5 cm - 9,2 plástů, 42 x
17 cm - 15,4 plástů. Zbytek plochy v plodišti činí pak velké nebo malé zásoby,
které včelař nevytáčí. Obvykle však matky kladou max. 2.000 vajíček za den.

49. Jaký je jarní rozvoj v různých plodištích?

Již nežijeme v době, kdy se uvažovalo, že výnos z jarní snůšky je závislý na rychlejším jarním rozvoji. Přezimováním
"snůškových" včelstev ztratil se význam i takových vlivů, jako je
výška plástů, protože jarní, resp. předjarní rozvoj je závislý především na
vyzimované síle a jakosti včelstva (výzkum Liebig 95). Chceme-li přesto
kompenzovat pomalejší předjarní rozvoj na nízkém plástu, provedeme prvé přehození
vrchních 2 NN ihned po odkvětu jívy (výzkum Bretschko 77). Výrazná tendence
včelstva plodovat vzhůru vyrovná i tento "údajný" nedostatek nízkého
plástu. Předčasné maximum má naopak vliv na využití letní snůšky a zde je pak v
nevýhodě vysoký plást při zeslabování. Potřebuje oddělkový úl, neintegrovaný
chov matek atd.

50. Co je to plodový rytmus včelstva?

Plodový rytmus - populační dynamika (t. j. období ve kterém včelstvo ploduje a jak moc ploduje)
je výsledkem mnohostranných proměnných vztahů a tisíciletých, nasbíraných
zkušeností k přežití včelstva. Proto jsou včelstva tak různých vlastností, aby
v minulosti vždy některá přežila. Krmení včelstev musí být proto vždy ve shodě
s přírodními požadavky včelstva a neřídí se dle očekávání : krmení = mnoho plodu
= mnoho včel = mnoho medu. Tak primitivně včelstvo není koncipováno.

51. Má znalost populační křivky včelstva význam pro včelaře?

Nemít určitou modelovou představu o životě včelstva může vést jedině k chybným úvahám a zásahům včelaře. Bretschko, který
se v Evropě jako prvý zabýval dynamikou vývoje (populace) kraňských včelstev,
rozdělil populační křivku na 4 úseky. 2 rozvojové, prvý do rozkvětu třešně a
druhý do letního slunovratu, kdy včelstvo dosahuje maximum plodování a 2
sestupné, rozdělené datumem asi 15. srpna, kdy včelstvo nejprve pozvolna a
potom strmě přestává plodovat. V prvé, stresově náchylné, rozvojové fázi a
druhé sestupné fázi včelstva vyžadují klid. Maximum včelařovy manipulace je
zejména ve druhé, strmé rozvojové fázi, kdy včelstva vyžadují prostor a příliv
zásob. Tato fáze má také podstatný vliv na zazimovanou sílu včelstva. V prvé
sestupné fázi dochází postupně k výměně letních včel za dlouhověké, zimní. K
tomu potřebují mít včelstva pouze zásoby a také prostor. Vzorem je přírodní, člověkem
neovlivněné včelstvo.

52. Co ovlivňuje velikost plodového hnízda?

Mimo výkonu kladení matky je to dále:
plodový rytmus neboli periodika kladení, motivace včel pečovatelek, rámcové
podmínky v úle diktované velikostí plástů jakož i objem úlu (Böttcher,
Bretschko) a snůšková zóna (výšková poloha a nabídka snůšky). Plodový rytmus je
ovlivňován tepelným a vegetačním průběhem roku. Včelstvo od včelstva má velké
rozdíly v plodovacím rytmu, které mu, jako druhu, umožnily přežití. Proto
vyrovnávání resp. posilování nepřináší vždy očekávaný úspěch. Pro biologicky
správné vedení včelstev je důležité, časově správné rozpoznání stavu vývoje k
provedení našich opravných zásahů.

53. Jaké máme snůškové zóny?

Evropský včelař se musí vyrovnat převážně s dvěma snůškovými zónami, t. j. časně jarní snůškovou zónou do 600 m/moř. a
letní snůškovou zónou nad 600 m/mořem. Pozdní snůšková zóna, tj. jedle a
vřesoviště se vyskytuje jen ojediněle. Mít stejná snůšková včelstva pro všechny
typy těchto oblastí nelze. Kraňské včelstvo po dosažení svého populačního
maxima rychle ztrácí svoji sběrací schopnost. Přemísťování včelstev z jedné
snůškové zóny do druhé způsobuje vždy stresové situace. Vývoj včelstva v letní
snůškové zóně je vždy klidnější než v časně jarní (Bretschko). Teplotní rozdíly
2 až 3 °C zde hrají velkou roli. V časně jarní zóně jsme v některých létech
překvapeni explozivním vývojem a zásah před plodovým maximem přichází někdy
příliš pozdě.

54. Kolik spotřebuje včelstvo pylu?

Spotřeba pylu, resp. bílkovin, je udávána jednotlivými autory velmi rozdílně. Tak např. Haydak uvádí pro potřebu odchovu
1 larvy 28 mg bílkoviny. Při průměrném obsahu bílkoviny v pylu 20%, odpovídá to
140 mg pylu. Wille v dvouletém pokusu s 59 včelstvy zjistil 180 mg na larvu.
Zřejmě záleží na obsahu bílkoviny a procentuálním využití pylu. Z plodových
křivek kontrolních včelstev zjistil Bretschko u nástavkových včelstev průměrnou
roční odchov asi 200.000 včel na včelstvo a rok. Roční spotřebu pylu u včelstva
odhadl na 30 - 40 kg.

55. Jak získávat pylové plásty?

Dostatek nebo spíše přebytek prostoru při jarním rozvoji, umožňuje včelstvu v měsíci květnu shromažďovat velké množství
pylu. V tomto měsíci nevadí, když mu jej odebereme, protože si přinese nový.
Tyto tzv. pylové desky zakonzervujeme překrytím zavíčkovanými cukrovými
zásobami v k tomu určených včelstvech nebo poprášením pudrovým cukrem a
uložením v suchu. Jsou pak cenným materiálem do zimních zásob jednotlivých
včelstev, neboť pylu není nikdy dost. V nástavkových úlech
získáváme pylové plásty podložením nástavku (nejlépe nízkého) se soušemi pod
včelstvo. Na tento nástavek se položí mřížka. Včelstvo musí však létat převážně
spodním česnem.

56. Jak uspořádat včelstvo před zakrmením?

Zimní (do 21.3.) a předjarní odchov včel potřebuje mimo glycidových zásob také bílkoviny. Část jich je uložena v
tukových tělíscích zimních včel. Pro větší jarní rozvoj je však potřeba pyl.
Přírodní včelstvo jej mělo v zásobách v podobě překrytých věnců medem a když
postupovalo vzhůru za zásobami, tak jej tam vždy nacházelo. Přebytky pylu
zejména v měsíci květnu, pokud má včelstvo dostatek prostoru, ukládá vedle a
pod plodové hnízdo a nikdy je nepřemísťuje. Proto před zakrmením na zimu je
musíme přemístit nahoru, do budoucích zimních zásob, kde je včelstvo v předjaří
nalezne. Rovněž neponecháme pylové plásty jako krycí a okrajové, kde by mohly
zplesnivět. Pak ihned krmíme většími dávkami. K zimování použijeme také pylové
plásty získané při vytáčení nebo získané a uložené z jarních přebytků.

57. Jak skladovat plásty na včelnici?

Na jednotlivých včelích stanovištích většinou nebývá zvláštní prostor pro tyto účely. Znalost, že zavíječ voskový
nesnáší průvan a příliš větrané prostory, nám dovoluje skladování v
nástavkových komínech přímo na včelnici. Takovéto plásty vlhké od medu se na
jaře nejlépe přidávají opět do včel. K tomu potřebujeme mezidna s dvojitou
síťovinou nebo kočovná síta stejného provedení. Na dno přijde jedna, pak
nástavky s vloženými plásty a úplně navrch druhá včelotěsná, propustná
přepážka. Víko musí být rovněž odvětrané, aby mohl komínem proudit vzduch !

58. Co s přebytky zimních zásob?

Včelstva krmíme na zimu vždy s myšlenkou nejnepříznivějšího zimního období. V nástavkových úlech je pro tyto zásoby
dosti místa. Proto se nám může stát, že v době prvé záměny nástavků, na počátku
jarní snůšky, zůstala ještě část cukrových zásob v úle. Většinou je záměnou
přemisťujeme až na dno úlu, kde zůstanou až do delšího bezsnůškového období,
kdy je včelstvo použije k zásobení plodového hnízda (výzkum Alborzi 71). Můžeme
je však také z části odebrat a pak použít pro tvorbu oddělků. Při dvoumatečném
způsobu zbylé cukrové zásoby z přezimovaného oddělku, současně již nad mřížkou,
odebíráme vždy.

59. Jak tvořit smetence do nástavků?

Pro některé úlové systémy (2 druhy rámků) je někdy výhodnější tvorba smetenců než oddělků. Jinak pro tvorbu smetenců
výhodně využíváme medníkových včel i z více včelstev při medobraní. Předností
je speciální rojáček, který má jednu boční stěnu z mateří mřížky a k ní
přiléhající otevíratelnou kapsu, do které smetáme nebo sklepáváme včely.
Smetenec je pak jednoduchým způsobem bez matky, která případně zůstane na
mřížce. Příkladem je německý rojáček "Ruck - Zuck", který je tam v
prodeji. Další postup je běžný - vážením asi 2 kg včel, matka v klícce pod
uzávěrem těsta a dávka cukrového roztoku 1:1. Po dvou dnech uchování v temnotě
sklepnout do nástavku s vystavěnými mezistěnami a většinou krmit.

60. Jak využít roje?

Vyrojené včelstvo, které v podstatě ztratilo část svého maxima, bylo by slabé pro zazimování, zejména chceme-li využít
příští jarní snůšku. Roj proto můžeme usadit na vyrojené včelstvo na mezidno do
nástavku s mezistěnami, jako další neplodový oddělek a později opět spojit s
vyrojeným včelstvem. Chceme-li využít ještě stávající snůšku, je lépe roj
usadit do nástavku na dno vyrojeného včelstva a přes mřížku nadstavit nástavky
s medem a zcela navrch plodiště vyrojeného včelstva. Zbylé létavky původního
včelstva posílí létavky roje. Matečníky zlikvidujeme nebo u dobrého včelstva
(do 7 nasazených matečníků) použijeme.

61. Jak krmíme v nástavkových úlech?

Zimní zásoby dodáváme ihned po vytočení, náhradou za odebraný med. Tímto zamezujeme stresu, do
kterého by se včelstvo dostalo ztrátou nasbíraných zásob. Nedostatek zásob v
červenci též ovlivní plodování, které je rozhodující pro výměnu letní generace
za zimní dlouhověké včely. Rychlé dodání zásob, ověřené též ve VÚ v Erlangen
(NSR), vyžaduje též krmidla o obsahu nejméně 6, ale až 25 litrů cukerného roztoku.
Z hygienických důvodů je lepší krmení vrchem, Adamovo krmidlo a z něho
odvozené, i když se používá i krmení ve vysokém podmetu. Krmidla jsou buď
dřevěná nebo z plastických hmot. Menší včelař dá mnohdy přednost prosakovacímu
krmení v nadstaveném nástavku, 2 - 4 skleněné láhve (4 l) s víčky najednou.
Krmení oddělků a smetenců, zejména kaší nebo těstem, je také možné rámkovými
krmidly o šířce 1 - 2 rámků. Používají se také k překlenutí snůškových
přestávek ve druhé rozvojové fázi.

62. Co ovlivňuje vývoj plodu na jaře?

Od doby, kdy teploty v zimě na počátku února vystoupí na asi +6°C, započne matka klást. Počáteční výkon kladení je
nepatrný, ale přesto stoupá až k vysokému výkonu v měsíci květnu, kdy matka
klade až přes 2.000 vajíček za den. Do květu jívy dochází k většímu odchodu
zimních včel, takže včelstvo slábne. Vyrovnání zazimované síly včelstva nastává
asi v květu třešní a síla stoupá dále až asi do konce června, kdy dosahuje
maxima populace. Vlivy, které ovlivňují plodování jsou vnitřní: přezimovaná
síla, zdravotní stav, genetické vlohy a zásoby pylu v úle. Vnější: teplotní
maxima a nabídka snůšky. Minimální glycidové zásoby min. 6 - 10 kg, v tuto dobu
v úle, jsou pak u kraňky samozřejmostí.

63. Proč provádíme záměnu nástavků?

Z praxe je známá tendence matky plodovat vzhůru. Jednak tam jsou obyčejně umístěny zásoby jež jsou podnětem k plodování
a dále jsou zde příznivé podmínky pro plod - teplo a vlhkost. Přehozením
nástavků uvolníme matce další příznivé místo pro plodování. Velmi silná včelstva
a dobré matky se však dokáží proplodovat i směrem dolů. Přehození nástavků na
počátku jarní snůšky také znamená přemístění případně zbylých cukrových zásob
na dno, kde zůstanou až do konce snůšky a nemohou znehodnotit med (výzkum
Alborzi 71). Tříprostorové NN plodiště umožňuje snadnější rotaci nástavků kolem
plodu. Je to také pozitivní a preventivní prostředek k zábraně rojení.

64. Jaké jsou možnosti odběru plástů s medem?

Po odebrání medníkových nástavků :

a) Nejčastěji sklepáním a ometením včel z
medných plástů, buď přes smyk do rojáčku nebo speciálním smykem přímo zpět do
česen úlů.

b) Použitím včelího výkluzu, lépe dvou ve
specielním mezidně s otvory pro výkluzy. Tento zásah vyžaduje 2 návštěvy na
včelnici. 1. den vkládání výkluzů, 2. den odebrání nástavků. Nedostatkem je, že
medové plásty mohou vychladnout a nebezpečí ucpání výkluzů trubci.

c) Vyfukování včel z nástavku, kupř.
vyfukovačem BR 400 firmy Stihl a jinými. Hodí se pro velké provozy a nízké
medníkové nástavky.

d) Odstraňování včel z plástů v nástavku
repelenty, často používané v zámoří, kupř. benzaldehydem, bylo zcela zamítnuto.
Dochází zde k nebezpečí, že nezavíčkovaný med tento pach převezme. Dnes
vyžadovaná kvalita medu to nedovoluje.

65. Jaké zvolit stanoviště?

Úspěch ve včelařství velmi závisí na stanovišti. Člověk při osvojování si chovu včel překládal včelstva z přírodních
stanovišť, většinou lesů, do blízkosti svého bydliště. Dnes, kdy diskutujeme o
nákladovosti, rozhoduje také zdroj snůšky a tedy množství získaného medu o jeho
výrobní ceně a našem zisku. U výdělečného včelaře, na rozdíl od hobby včelaře,
je tedy úvaha opačná. Včelstva umístit k nejlepším zdrojům snůšky. Včelař musí
vlastní kalkulací a zkušeností rozhodnout zda kočovat nebo dojíždět k malým
skupinám rozmístěných úlů ve snůškové krajině. Dolet ke snůšce by měl být max.
1 km, lépe méně. Přitom nesmíme zapomenout, že k rozvoji včelstva je zapotřebí
také pyl. Proto včelař nejprve stanoviště zkouší než se rozhodne. Předpokladem
je slunná, před větry chráněná jakož i klidná poloha, přírodní nabídka vody, možnost příjezdu dopravním prostředkem. Čím
mnohostrannější je v doletu nabídka nektaru a pylu po celý rok o to lépe se
budou včelstva rozvíjet.

66. Kde nejlépe stavíme mezistěny?

K výstavbě dokonalých plástů z mezistěn využíváme zejména roje. V nástavkových způsobech včelaření, na rozdíl od
zadováků, se mezistěny staví vždy ve snůšce přidáním nástavku s mezistěnami.
Vzhledem k převážné tendenci matky plodovat vzhůru, stavíme je nejlépe nad
plodištěm. Nezaplodované, panenské plásty, mokré od medu, přidáváme až druhým
rokem do plodiště včelstva nebo je využijeme pro tvorbu oddělků a smetenců.
Nástavek s mezistěnami vybavíme takto : Na okraje nástavků dáme již vystavěné
světlé souše a doprostřed plástové jádro, t. j. 1 - 2 vystavěné plásty, které
mohou být panenské. Toto plástové jádro umožní okamžitý přechod matky do
nástavku. Zbytek se doplní mezistěnami. Nástavky se soušemi a také mezistěnami
si na jaře připravíme předem, abychom se při potřebě přidání nezdržovali.

67. Jak získat zaplodované plásty pro med?

Dadantův úlový systém, vysoké plásty pro plod a nízké pro med, má mimo své výhody t. j. omezení matky převážně na vysoké
plásty a vytlačení maxima medu k vytáčení, většinou bez mřížky, také několik
nevýhod pro včelaře. Jednou z nich je nezaplodované dílo v medníkových NN
(pokud to vůbec považujeme za nevýhodu) a naopak rychlé stárnutí vysokých
plástů v plodišti. Tyto se velmi těžce vyměňují, vzhledem k stálé
zaplodovanosti a to zejména u typu Jumbo, t. j. 10 a méně plástů v nástavku.
Starší plásty do medníkových nástavků získáme tak, že část vysokých plástů
odřízneme na okružní pile a přidáme novou spodní loučku. Nové dílo do plodiště
můžeme získat také v oddělcích.

68. Je nutno vždy hledat matku?

Produkčního nástavkového včelaře při korekčních, provozních manipulacích matka příliš nezajímá. Stačí mu pohled na
stav plodu, což provede nahlédnutím do nástavku nebo povytažením středních
plástů. V předjaří a až do květu třešní (konec 1. rozvojové fáze) pak jen
pohled na česno při sběru pylu. Nedostatky řeší přidáním přezimovaných oddělků
a později již nových oddělků s mladou matkou. Ani tehdy matku nehledá. Pouze po
slunovratu se to děje přes noviny. Podobně postupuje i při nutném spojování
včelstev. Včelstvo ví nejlépe, kterou matku si ponechat. K vyhledávání matky je
mnohdy donucen při použití mřížky a chovu matek, ale i zde si pomáhá
nakladenými vajíčky po čtyřech dnech (vložení mřížek mezi nástavky).

69. Jaké matky do nástavkových úlů?

Kdybychom srovnávali vliv provozní metody a vliv šlechtění matek na mednou produkci, vyšlo by určitě plus pro provozní
metodu, jako když srovnáváme stanoviště ve špatném snůškovém území s kočovným
včelařením, které stále nachází snůškové prameny. Měli bychom přirozeně předně
zlepšovat snůškové podmínky a metodu včelaření. Při chovu matek jde o
nashromažďování dobrých genetických vlastností, proto je odkázán na páření a
nové kombinace k obdržení lepších potomků. Praktický včelař to provádí nákupem
matek u chovatelských stanic a rozmnožovacích chovů. Matky F1 nebo inseminované
k vlastnímu rozmnožování a vlastní výběr dále na výkon, plodnost, nerojivost,
mírnost, nerozbíhavost a odolnost proti nemocím (čistící pud). Bodavých
kříženek se zbavíme nejdříve a to i ve svém okolí. K tomu nám pomůže armáda
trubců zakoupených a dále rozmnožených kraňských matek. Požadavek nástavkového
úlu je zejména také plodnost (výkon kladení matky), která většinou souvisí i s
medným výkonem. Inseminované matky mohou poskytnout mnoho zaručeně dobrého
materiálu k chovu v rámci celé ZO ČSV, což má vliv na tzv. "zemskou
včelu" v regionu či zemi.

70. Kdy přidáváme nástavky?

Vždy když nám včelstvo začne viset do podmetu. Přidání v době rozvoje se musí provést i za špatného počasí, neboť
líhnutí včel pokračuje a mohlo by způsobit rojovou náladu. Přidávání dalších
nástavků pro med provedeme vždy když je předchozí ze 2/3 naplněn a snůška
pokračuje. Většinou s e přidává již pod zavíčkovaný nástavek. Je-li plná snůška může se přidat i nad. Nástavky
s mezistěnami přidáváme vždy ve snůšce a to nejlépe navečer.

71. Jak děláme přeleták v jednom úlu?

Přeleták k zábraně rojení nebo výměně matky můžeme provésti také takto : Nástavek původního včelstva dáme stranou. Na
původní dno dáme prázdný nástavek. Ze včelstva přemístíme doprostřed nástavku 2
zavíčkované plodové plásty bez včel a současně přidáme vyšlechtěný, zralý
matečník, který musí být po stranách chráněn staniolem nebo plastickou
hadičkou. Nemáme-li, postačí matečník z mateřského včelstva, který nemusí být
chráněn. Na okraje přidáme 2 plásty s potravou, také bez včel a zbytek
mezistěny. Na tento nástavek přijde mezidno s česnem, pokud nástavky nemají
očka. V mateřském včelstvu se odstraní matečníky a nasadí se na mezidno. Létavky
přelétnou do nástavku na dně, včelstvo ztratí rojovou náladu a matka zvedne
kapacitu kladení. Když mladá matka dole zaklade nejméně 4 plásty, může dojít ke
zpětnému spojení. Přeletáky provádíme při letové činnosti a ne pozdě navečer.

72. Co by se nemělo?

Každý zásah způsobí ve včelstvu novou podněcující situaci, která se může projevit jak pozitivně, tak i negativně.
Každý úlový systém vyžaduje velkou zkušenost. Při nástavkové metodě by se ale nemělo :

• oddělovat plod od matky a zásoby od plodového hnízda (min. 6
kg),

• v bezsnůškovém období mít nad plodem prázdné plásty,

• oddělovat od sebe části plodového hnízda - nebezpečí zejména při
záměně vyšších nástavků,

• vkládat nástavky s mezistěnami mimo snůšku,

• po skončení letní snůšky ponechávat panenské plásty v plodišti -
jsou překážkou a matka je již nezaklade,

• v červenci a později odebírat včelstvu plodové plásty - jsou pro
včelstvo to nejcennější.

73. Jak se získává plástový pyl?

Plástový pyl zvaný též "včelí chléb" je pro člověka dobře stravitelný. Na základě obsahu svých látek
(esenciální aminokyseliny, vitamíny, minerály a stopové prvky), je pyl dobrým
prostředkem k posílení obranných látek v těle a k předcházení nemocím. Může
regulovat činnost střev, zvýšit chuť k jídlu, podporovat růst, zvýšit
prokrvení, vysokým podílem vitamínu A zlepšit viditelnost a přináší úlevy při
onemocnění prostaty. Získávání pomocí různých "vypichovátek" je velmi
náročné na čas a proto vhodné jen pro malá množství. Lépe je získávat tento pyl
v podstavených nástavcích pod mřížkou na panenských plástech. Po odebrání
pylových desek se zkrátí přečnívající buňky a špachtlí se seškrábe pyl až na
mezistěnu. Mixérem se smíchá s medem a po odstranění pěny se plní do sklenic.
Denní potřebné množství = 2 kávové lžičky.

74. Co působí stres u včel?

Denně slyšíme jak stres ohrožuje naše
zdraví a kvalitu života. Stres je psychické přetížení, které nesnáší organizmus
beze škod. Včelstvo není vyjímkou. Všechno co včelstvo nutí k nadměrné aktivitě
způsobuje také stres. Tak může také včelstvo poškodit nadměrná snůška. Každé
nadměrné jednání na újmu plodování škodí. Náhlé změny počasí jsou známé
zátěžové situace. Vytáčení medu, převrstvování plodu, zavěšování mezistěn,
použití léčiv a nedostatek potravy mohou rušit přirozený imunní systém.
Trvající horké počasí, provázené bezsnůškovostí, stresuje včelstvo zvláště zle.
Protože každý včelařův zásah více nebo méně stresuje včelstvo, pomáhá malá
dávka potravy k rychlé normalizaci. "Snůška vyléčí i hloupé nápady
včelaře!"

75. Kdy má kraňské včelstvo největší sběrací pud?

Sběrací pud neboli motivaci ke sběru má kraňské včelstvo, podle Bretschka, asi v čase 4 týdnů do dosažení maxima
populace. Po jeho dosažení sběrací motivace silně klesá. Včelstvo by se v tomto
čase mělo dostat do snůšky. Při využívání časné snůšky silnými a dvoumatkovými
včelstvy dochází k maximu mnohdy před letní (lesní) snůškou, která je pak nedostatečně využita. Abychom tomu
zabránili, musíme včelstvo ke konci časné snůšky jakýmkoli způsobem zeslabit a
donutit k novému plodování a posunutí maxima do letní snůšky. Rovněž výměna
matky za matku nulového stáří vede k většímu využití lesní snůšky.

76. Kam se stavebními rámky?

Stavební nebo také trubčí rámky dovolují včelám stavět trubčinu, kterou by jinak stavěly i na mezistěnách, vykousaných
dělničích plástech a mezi nástavky. Dáváme je tedy nejpozději při prvé
přestavbě nástavků do nejspodnějšího nástavku, jako 2. a 3. od kraje. Je dobré
je označit na horní loučce, aby při příštím jarním převrstvení mohly být opět odebrány.
Pokud mají sloužit jako signalizátor rojové nálady nebo jako lapače roztočů
varroa, dáme je výše na okraj plodového hnízda. Trubčí plásty, resp. rámky jsou
vybaveny páskem mezistěny nebo starší plásty s ze 4/5 vyříznutou dělničí
stavbou.

77. Čím se liší nástavková metoda od středoevropské?

Pro středoevropskou technologii bylo typické časté rušení včel, roztrhávání plodového hnízda, převěšování plodových
plástů do medníku a práce s jednotlivými plásty místo s celými nástavkovými jednotkami.

Přednosti nástavkové technologie jsou v pohyblivosti ve vrstvách. Není nutno v krátkých
časových odstupech pracovat se včelami, což činilo včely pochopitelně také více
agresivnější. Je mnohem lépe naučit se rozeznávat kritické vývojové fáze
včelstva a potom účelně zasáhnout. Dvouleté pokusy prof. Taranova (1978) také
ukázaly, že při méně zásazích do včelstva stoupá výnos vosku i medu.